Odloučení

25. prosince 2015 v 20:56 | Toki |  Myšlenky psychopata
Nikdy jsem si nemyslela, že srdce opravdu může bolet. Že city dokážou tak ranit. Asi bych teď radši pociťovala fyzickou bolest než trpět pocit odloučení. Fyzická se dá alespoň zmírnit, v podstatě až zastavit například léky, ale co použít na bolavé srdce? Leda tak vrazit do něj nůž.

Ne, nejsem nešťastně zamilovaná. I když... jak se to vezme. Je to silný cit vůči Ní. Nedává mi to spát. Mám ji opravdu ráda, ale kdo by stál o psychopata, kterým jsem se stala?

Jednou by tento okamžik nastal.

Má právo na své štěstí.
"Co když jsi její štěstí ty?"
Kdybych byla, bojuje o mě.
"Bojí se..."

Připadám si prázdně. Když si s ní píšu, zažívám pocit opravdového štěstí, netrvá dlouho, jelikož obavy z budoucnosti si vždy najdou čas vlézt do toho v tu nejnevhodnější chvíli, ale vždy mě vtipné, hodiny dlouhé, konverzace hřály u srdce. Musí z mých nálad mít plné zuby. Sama nevím, proč vždy, když jsem šťastná, mám tendenci utéct a pokazit ten moment. Ne, já to vím. Protože je na druhé straně On. Je jako zeď, co nás odděluje a díky které nemám právo být šťastná s ní. Je pro mě nedosažitelná.

Nemám ráda na ní celkem dost věcí, ale přesto nejsem schopna žít bez ní. Například kouření. Po tom, co mé plíce začaly být nějak citlivé vůči všem těm splodinám, tak nedokážu vytrpět v blízkosti člověka, co si zapálí. Pak je tu její násilnická stránka. Nenávidím násilí. Jsem vždy ten, co se snaží řešit věci diplomaticky, i když v nějakým případech si říkám, že by facka byla účinnější. Pak je tu ta nevšímavost vůči citům. Je to zvláštní. Ženy by obvykle měly být empatické a snadno se vžívat do jiných, ale ona tuto vlastnost vůbec nemá. Neví nikdy, jak se cítím a nedokáže pochopit můj úhel pohledu. Což mě mrzí...

Zachraňuji ji před sebou, ale nepředstavovala jsem si, že budu tak trpět...

Fairy Tail - Kizuna
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 -DarkSoul -DarkSoul | Web | 2. ledna 2016 v 15:06 | Reagovat

Po celou dobu čtení jsem zadržovala dech s myšlenkou "To jsem přece já". Samozřejmě tedy ne ve všem, můj "problém" tkví v tom, že mě sice má velmi ráda, ale přesto hledá svou pravou lásku. A když pak vidím, jak jí její objevy ubližují, ptám se jen sama sebe, proč pro ni nejsem dost dobrá. Ani nevím, jestli si to uvědomuje. Každopádně si buď jistá, že vím, co cítíš. Když se jednou dostaneš do tohohle pekla, nejsi si nikdy jistá, jestli vyjdeš jako funkční člen společnosti... (Tvá poslední věta mi drásá srdce, tím jak pravdivá je)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama