|Báseň| Budu ti chybět?

30. ledna 2016 v 10:01 | Toki |  Tvůrčí koutek
Tohle veledílo jsem před chvíli vyhrabala na svém tumblr. Báseň byla zveřejněna v září 2014 a už si přesně nepamatuji okolnosti mé tehdejší deprese. Ale jelikož jsem člověk, co rychle propadne přátelství a pak končívá po všem dobrém, co dělá pro druhé, odkopnut, tak větší vysvětlení asi není potřeba.

Nejsem zrovna básník a dělá mi celkem problém tvořit rýmy, ale i tak se snad někomu báseň zalíbí. :)

-----------------------------------

Rty nepolíbené,
prahnoucí po malinkém doušku lásky,
v slzách utopené,
pod očima tvořící se vrásky.

Za srdcem led,
obklopující prázdnotu.
Chtěla by hned,
zabránit tomu tlukotu.


Má ji vůbec někdo rád?
ptá se sama sebe každičký den.
Ne, vždy ji jen čeká pád.
Že měla přátele? Byl to jen sen.

Poslední pohled na rodinné foto,
pak jed ke rtům přiložit.
Měla by tady zanechat své motto,
a vzpomínky uložit?

První polknutí onoho lektvaru,
srdce tlouci přestává.
Už slyší onu nebeskou kytaru,
organismus selhává.

Druhý doušek a pak zbytek,
tělo k zemi padá,
na hrobě chce mít pár kytek,
umírá tak mladá!

Smrt vysává poslední kapky života,
Oči těžknou, rty blednou.
Nastává ta nemizející temnota.
Budu ti chybět…jednou?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama