|Recenze| Kokuriko-zaka kara

8. března 2016 v 17:02 | Toki |  Anime - recenze

Typ: Film (91 minut)
Žánr: Drama / Romantický
Rok vydání: 2011

Varování: může obsahovat spoiler!

Děj: Je rok 1963. Japonsko se připravuje na nadcházející letní olympijské hry v Tokiu a program celkové modernizace země běží na plné obrátky. Důsledky tohoto programu pociťují i studenti jedné střední školy v Jokohamě, kam chodí hlavní hrdinka příběhu, pocházející z početné rodiny, šestnáctiletá Umi Macuzaki. Starší budova kulturního klubu této školy má být v rámci modernizace zbourána. Tohle rozhodnutí však vyvolá na škole rozruch a studenti se rozdělí do dvou skupin, z nichž jedna tento krok podporuje, zatímco ta druhá považuje budovu kulturního klubu za místo plné vzpomínek a bohaté minulosti, které si nezaslouží být zbouráno. Mezi stoupence toho druhého názoru patří i sedmnáctiletý Šun Kazama, jenž se snaží studenty přesvědčit, aby proti tomuto kroku zakročili. Seznámí se při téhle příležitosti s Umi, která jej podporuje a snaží se přijít na způsob, jak budovu kulturního klubu zachránit. Povede se jim to? Co když ale zjistí, že toho spolu mají společného více, než by se na první pohled mohlo zdát?

Převzato z csfd.cz



Rozhodla jsem se pro jeden z novějších filmů od Studia Ghibli a sáhla jsem po Kokuriko-zaka kara nebo také psané jako Coquelicot-zaka kara.

Celý příběh se točí ohledně stržení budovy kulturního klubu, kterému se snaží studenti zabránit. Do téhle celé záležitosti se přidá i hlavní hrdinka Umi, která podpoří stranu těch, kteří chtějí budovu zachovat a navrhne pro začátek úklid celé budovy. Mezitím na pozadí probíhá příběh ohledně jejího otce, který umřel ve válce. Ukazuje se, že měl syna a tím je právě kluk Shun - hlavní aktér protidemoliční strany, do kterého se zamilovala. Jenže pokud jsou sourozenci, láska musí být zapovězena…

Musím uznat, že tento film má pěkný příběh. Motivy ohledně námořnictví, zakázané lásce a boji proti stržení budovy, na kterou mají studenti mnoho vzpomínek, se mi opravdu líbila. Jediné, co opět musím vytknout (a potýkám se s tím často u Ghibli filmů) jsou strohé dialogy. Myslím, že by si dotyční řekli v jistých situacích více.


Jako další plus, co zde musím vyzdvihnout je hudba a i písně spojené s tímto filmem. Obzvlášť na konci se mi neskutečně zalíbila na první poslechnutí.

Jako poslední zklamání zmíním konec, který se mi zdál slabým, nicneříkajícím. Hlavní hrdinové se dozvěděli díky dalšímu námořníkovi, který znal jejich otce, že ve skutečnosti příbuzní nejsou, a tudíž že Shun je synem někoho jiného. Film je zakončen jejich návratem lodí ke břehu, ze které pozorují vyvěšené vlajky u domu Umi, která je vyvěšuje pravidelně každé ráno, aby dala signál otci, až se bude vracet. Ačkoliv je už nějakou dobu po smrti, stále tak činí.

Očekávala jsem, že si hrdinové řeknou, že spolu začnou chodit nebo pronesou nějaké moudro o tom, jak jsou jejich tátové stateční, ale na nic takového nedošlo. Začaly běžet titulky.

I přesto je tenhle film jeden z těch lepších, které jsem od studia Ghibli viděla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 S c a r s S c a r s | Web | 9. března 2016 v 22:18 | Reagovat

Už jsem se těšila, jak se podívám na další Ghibli film, ale po náhledu do anime listu zjišťuji, že jsem film už viděla. Podle toho hodnocení to byla dle mého soudu též slabší Ghibliovka, ale jestli si dobře pamatuju, nijak výrazně mě asi neurazila. :)) A co se té romantiky u Ghibli filmů týče, snad kromě Zámku v oblacích, si nemyslím, že film kdy končil, aby byl hlavní pár spolu, i když to v průběhu filmu k tomu směřovalo, což musím říct i za sebe, že je jednoduše škoda.

2 Toki Toki | Web | 10. března 2016 v 9:12 | Reagovat

[1]: Například v Šepotu srdce si hlavní hrdinové na konci přislíbili, že se jednoho dne vezmou. To mi přišlo lehce přitažené za vlasy, ale proč ne. Doufala jsem, že tady to bude končit obdobně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama